středa 27. září 2017

Recenze: Říše bouří od Sarah J. Maasové



Autor: Sarah J. Maas

Název: Říše bouří (Empire of Storms)

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2017

Počet stran: 688








Tuhle knížku nejde posat jinak, než že to byla pekelná jízda.




Tuhle knížku jsem přečetla v únoru. Recenzi na ní píšu až teď z několika důvodů. Za prvé, teď vyšla v češtině a mě to pošťouchlo k sepsání mých myšlenek. No a za druhé, protože ještě teď nejsem smířená s koncem a co se tam odehrálo.

A možná jsem trochu zapšklá z toho, že místo posledního dílu, který měl původně vyjít v září tu máme šest set stran o tupci a budižkničemu. Ehm. Pardon. Chaolovi. Měla jsem na mysli Chaola. Říkala jsem, že jsem mírně zapšklá. Malinkato.

V pátém díle se Aelin konečně vydává domů, do Terrasenu. S ní jdou samozřejmě Rowan, Aedion, Lysandra a Dorian. Chaol laskavě odplul do neznáma a nijak tam nezacláněl.

Tenhle díl se trochu liší od ostatních tím, že Aelin není většinový vypravěč - jistě, stále je velká část knihy z jejího pohledu, ale ostatní postavy zde dostaly mnohem více prostoru. Možná proto je Říše bouří pro mě tou nejlepší knihou z celé série.


Velkou roli zde získala Elide. Dívka, jež žila celý život spoutaná řetězy - doslova. Osvobodila ji až Kaltain, která při tom zemřela. Jejím posledním přáním bylo to, aby našla Celeanu a poděkovala jí za ní. No a taky aby jí předala jeden moc mocný a moc nebezpečný předmět. Což je přesně to, co se pak Elide chystá udělat. Přitom se chystá hledat i Aelin, svou královnu. Dobře pro Elide, že je to jedna a tatáž osoba.
Cestou potkává Lorcana, který se snaží sehnat mocné, nebezpečné předměty (pardon, nevím jak je to přeložené do češtiny, tak se o to ani nepokouším). Ten se jí rozhodne doprovázet, protože mají společný cíl - oba hledají Aelin/Celeanu, i když oba z jiného důvodu.

Tohle je má nejoblíbenější linka a do "Elorcana" jsem se zamilovala a je to jeden z mých nejoblíbenějších párů, i když vlastně nejsou pár. ZATÍM! ALE BUDOU, JINAK BUDE MÍT SARAH PROBLÉM. No, znáte to.

Linka s Aelin je taková nudnější a pomalejší, protože hledají zdroje a pomoc pro vytvoření armády a obnovení Terrasenu. Ani linka s Manon mě nijak nezaujala, ale tak to pro mě bylo od okamžiku, kdy se tam začala objevovat. I když Abraxos je zlatíčko a kvůli němu stojí za to, číst o Manon.

Druhá polovina je mnohem akčnější a v tomhle ohledu zábavnější, ale já mám asi radši tu první, protože je tam spousta Elorcan momentů, které prostě stojí za to!

Samozřejmě tam byla i spousta jiných epických momentů. Momentů, kdy se vám zastaví srdce a momentů, kdy budete chtít brečet. Nebo křičet a rvát si vlasy z hlavy. U konce budete dělat tohle všechno a ještě k tomu klapat pusou jako ryba. Ještě více se zamilujete do všech postav a dokonce je pravděpodobné, že začnete mít rádi i ty, které jste před tím nemuseli.

Sarah zase ukázala, že dokáže být skvělou vypravěčkou, protože sedm set stran vám uteče jako voda. A nakonec byste chtěli ještě nášup v podobě posledního dílu, protože ten konec je zabijáckej. Díky Chaole, za roční odklad konce utrpení. Jsem ti moc vděčná. Škoda, že jsi neumřel.

Jinak místy je to fakt dlouhý. A dost nudný. A občas se to fakt táhne, ale to se dá od takhle dlouhé knížky čekat. I tak se čte sama. Kdybych jí nečetla o zkouškovém, možná bych jí sfoukla i během dne, až tak čtivá je. Takhle mi to trvalo asi dva nebo tři dny. 

Ohledně toho konce mám i jinou výtku, krom toho, že TOHLE SE PROSTĚ NEDĚLÁ! Protože je to trochu spoiler, tak další část zabělím a čtěte jen na vlastní nebezpečí. Konec je dost podobný a vlastně skoro prakticky totožný jinému konci jiné série, jen tam jsou změněné detaily. Tady se ukázalo, že by Sarah asi neměla psát tolik dlouhých knih na jednou. 


Uvědomuju si, že tohle vlastně není recenze, ale spíš rozplývání se nad Elide a Lorcanem, ale no.. až si Říše bouří přečtete, tak pochopíte proč. Udělejte to prosím rychle a trpte se mnou! A až to uděláte, až si přečtete tu poslední zatracenou větu, tak si uvědomte, že už tu mohl být poslední díl! Už se mohl překládat! Ale ne. A to jenom kvůli tomu ignorantovi, co ani neumí správně umřít.

3 komentáře:

  1. Docela naštve jak ten pátý díl skončil. Navíc přesně v tom okamžiku, kdy prostě potřebujete vědět, jak to pokračuje. A souhlasím, tu novelu o tom bláznovi mohla nechat na konec nebo zcela vynechat. ted si tu hezky další rok posedíme a ti kdo to přežijou si budou moct přečíst posledníd díl

    OdpovědětVymazat
  2. Heej já jsem Chaola měla ráda, se Celeane prožili moc krásnou story plnou pošťuchování, naschválů, pokukování a lásky... Je fakt, že se to pak zvrtlo a on se choval jako vůl a pak už to s ním šlo jen z kopce. Až si říkáte, že je to úplně jinej člověk než na začátku a nebo "Jak se mi vůbec mohl líbit?", ale nevadí, já mu věřím, že se postaví zase pevně na nohy ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. XDDDD Trošku zaujatá proti Chaolovi, ne? XD
    -----SPOILERY----
    Mě přišlo celkem vtipné, jak si je tam Sarah všechny hezky spárovala XDDD
    Lorcan a Eline, Aelin a Rowan, Manon a Dorian, Aedion a Lysandra... Chaol a Nesry.... hej, vážně? XDDD ale ne... byli všichni zlatí <3
    Ale ten konec mě absolutně odrovnal... a část s Nehemií? vodopády slz...opravdu. A Eleny mi bylo hrozně líto...

    OdpovědětVymazat